Aktuality

MUDr. Navrátil byl ke své specializaci předurčen a inspirován rodinnou tradicí, protože vyrůstal v rodině urologa. Po dokončení lékařské fakulty v Hradci Králové nastoupil v roce 1976 na Urologickou kliniku FN v Hradci Králové, kde byl jeho prvním mentorem prof. Jozef Šváb, CSc. Od počátku své profesní dráhy se podílel na transplantačním programu, jenž se v té době rozvíjel v souvislosti s ustavením 5 transplantačních center v ČSR. Od roku 1982 prováděl tento složitý výkon samostatně.

Vždy měl zájem o novinky, které rád zaváděl do praxe. Na klinice začal používat perkutánní nefrostomie, v roce 1983 na základě informací od profesora Finnyho zavedl do české urologie stenty a této problematice se pak věnoval ve své kandidátské práci. Tentýž rok spolu s urology ze Záhřebu inicioval zahájení programu perkutánní extrakce konkrementů. Je dodnes majitelem chráněného vzoru prostatického stentu, od jehož používání ale již upustil.

MUDr. Navrátila trvale zajímala problematika andrologie. Na klinice zavedl do praxe silikonové penilní protézy, v roce 1987 začal s aplikaci papaverinu u pacientů s erektilní dysfunkcí, přičemž tuto metodiku nadále rozvíjí. S profesorem Stefanem prováděl operace transsexuálů. Zájem o tuto problematiku v posledních 10 letech rozšířil o řešení poruch   plodnosti u mužů ­– jak v oblasti operačních výkonů, tak konzervativní péče.  Stal se součástí pracovního týmu kliniky reprodukční medicíny ARLETA v Kostelci nad Orlicí. V současné době se věnuje mužské neplodnosti, a to jak operačním výkonům, tak konzervativní terapii.

MUDr. Navrátil se dlouhodobě zaměřuje na aktivity v oblasti transplantologie. V roce 1987 po návratu ze studijního pobytu v transplantačním centru ve švédské Uppsale převzal po svém otci funkci vedoucího transplantačního centra při urologické klinice a toto centrum vedl 33 let. Ke konci jeho vedení provádělo centrum až 50-60 transplantací ledvin ročně, čímž patřilo k nejaktivnějším tzv. malým centrům (centra mimo IKEM). Problematiku transplantologie prezentoval na mnoha kongresech v Česku i v zahraničí. Šlo především o transplantace ledvin při patologických močových cestách, které se v Hradci Králové prováděly prakticky pro celé Česko. O tomto tématu napsal také knihu. Sestava více než 60 transplantací tohoto druhu nemá v publikované evropské literatuře obdoby. Je spoluzakladatelem České Transplantační společnosti (1999) a až do roku 2019 byl bez přerušení členem výboru společnosti.

Je čestným členem České urologické a České transplantační společnosti, čestným členem Slovenské urologické a transplantační společnosti, čestným a dopisujícím členem Chorvatské urologické společnosti. Dále je členem Evropské urologické a Americké transplantační společnosti.